Jednoplošník
Jednoplošník
je letadlo s jedinou pevnou nosnou plochou, na rozdíl od dvouplošníku.
jednoplošníky lze rozdělit na:
- dolnoplošník
- středoplošník
- hornoplošník
- parasol (baldachýn) – hornoplošník s křídlem umístěným na prutové konstrukci
Jeden z prvních jednoplošníků sestavil rumunský vynálezce Traian Vuia, roku 1906 s ním uletěl 12 m. O dva roky později přeletěl svým jednoplošníkem Louis Blériot kanál La Manche.
V roce 1915 se objevil úspěšný stíhací letoun Fokker E.III, poté jednoplošníky na čas zmizely a znovu se objevily až počátkem 30. let. Během druhé světové války už byla většina vojenských letadel jednoplošných a dnes je jednoplošník nejrozšířenější typ.
Za jednoplošník lze považovat i parní letadlo Alexandra Fjodoroviče Možajského z roku 1882 - zde však není zcela spolehlivě ověřený let.
Dolnoplošník
Dolnoplošník je označení pro letoun, který má křídlo uložené na spodní straně trupu, dnes je to v podstatě nejrozšířenější typ. Při startu a přistávání u dolnoplošníku dochází k tzv. interakci - vzájemné ovlivňování země a křídla.
Středoplošník
Středoplošník je označení pro letoun, který ma křídlo vetknuté do trupu. Je aerodynamicky nejčistší a tak se používá pro nadzvuková a sportovní letadla. Potřebuje však výhledovou zatáčku.
Hornoplošník
Hornoplošník je označení pro letoun, který má křídlo uložené na horní části trupu. Umožňuje dobrý pohled na krajinu, nadměrné náklady mohou být dopraveny přímo k letounu a tak se hornoplošníky používají jako pozorovací a nákladní letadla. Trup však musí být ve spodní části zesílen, aby posádka měla, v případě nouzového přistání, šanci na přežití. Zvláštním typem hornoplošníku byl parasol (baldachýn), jehož křídlo bylo umístěno nad trupem na zvláštní prutové konstrukci, dnes se vyskytuje poměrně vzácně.
Konstrukce hornoplošníků je využívána u létajících člunů, kde je nežádoucí dotek křídla a vodní hladiny
Náhledy fotografií ze složky Jednoplošník